11.kapitola Zábava

9. ledna 2010 v 5:04 | Kari |  Together we are strong

Je tu nová a to z pohledu Iss a Angie.



Když jsme vyšli z kanceláře, uviděla jsem tu masu lidí, co čekali jen na nás.Byli zvědaví jak jinak. Žasli jako vždy nad naší krásou, ale i za tu chvíli jsme si stihli získat mírné pohoršení. Vadilo jim, že Angela chodí s Alekem, hlavně protože se jim líbil. Cullenovi jsem nikde neviděla, ale jejich auta už tu byla, ale zarazilo poničené Rosaliino auto, co s ním dělala. A to si ho tak vážila.

Na hodinu jsem dorazili o chvíli později, neboť nás musela Jane ještě jednou zkontrolovat, aby jsme nedělali ostudu. Hodinu měl zrovna nějaký dědek a tak jsem využila své moci a trochu jsem si to něj vylepšila. Co mi ale zkazilo náladu bylo, že ve třídě byli Alice, Edward a ten kluk z mého vidění. Koukal jako v mrákotách na Jane, v jeho myšlenkách jsem viděla, jak viděl při přeměně,vysvětlila mu pravidla a pak zmizela. Roky ji hledal po celém světě a teď ji našel a bylo mu jedno, že zabíjí lidi(jak si myslel).Jane ho taky poznala, ale nedala to na sobě znát, tehdy se jí líbil, ale bála se jak by zareagoval Aro.A když pak viděla jeho radost nad Angelou a Alekem, nadávala si za svou zbabělost. Alespoň Jane bude šťastná.

"Hodně štěstí sestřičko," poslala jsme jí myšlenkou.

Museli jsem se představit třídě, ale to nic nebylo. Akorát při Angele se na nás Alice divně zadívala.Vím, že si s ní pak bude chtít popovídat. Sedli jsem si až dozadu, ale stejnak na nás všichni zírali.O přestávce se na nás nalepili jako mouchy na med, ale mi jsme jim šikovně utekli a pokračovali na další hodinu. Ta proběhla v klidu, protože na ní nebyl nikdo od Cullenů.

Na oběd jsem dorazili o něco později, zdržela nás ještě učitelka italštiny, takže když jsme vešli byla jídelna plná. Jak jsem vešli všechno ztichlo, a já na konci jídelny zahlédla Culleny,viděli je všichni.

Došli jsme k pultu s jídlem a vzali si každý své oblíbené. Sedli jsme si k poslednímu prázdnému a začali jíst-lidské jídlo upírům chutná. Chuť jim kazí ta žízeň, ale my ji neměli, takže nám chutnalo.Cullenovi na nás zírali, jak jsme s úsměvem jedli lidské jídlo. Byla to sranda k popukání. A co teprve jejich myšlenky:Jak to můžou jíst??Je to hnus!

Nám ale kazilo chuť něco jiného, a to dotěrní spolužáci. Celý den za námi dolýzali a zvali nás na rande. Jako by měli nějakou šanci, i kdyby jsme pro ně nebyly nebezpečné. A ty představy, naprostá hrůza.

"Budou s tebou chtít mluvit, pověz jim pravdu, ale ne o Francesce," poslala jsem Angie myšlenkou.Jen kývla na souhlas.

Vstala jsem a se mnou i Alec a Jane, poslouchali celý náš rozhovor. Zamířili jsem ven na parkoviště, měli jsme už volno. Nasedli jsme do aut a čekali na Angie.

Z pohledu Angely:

Když Jane, Alec a Bells odešli, následovala je skoro celá škola, kromě nich. Věděli, že čekám na ně a tak ke mě přistoupili. Promluvila jsem první:"Dlouho jsme se neviděli Cullenovi," ne že by mi to vadilo dodala jsem v duchu.

"Skoro jsem tě nepoznala Angelo," řekla Alice. Bylo na ní vidět, že je zvědavá, asi jí vadí, že neví vše předem jako vždy."Vidím, že už víš pravdu." dodala po chvíli.

"Jistě, jak jinak."odpověděla jsem ji rezervovaně.

"Co se ti stalo?" Alice prostě musela vědět vše.

"Jela jsem do města a tam byla Viktorie, proměnila mě do své armády novorozených, které chtěla poslat proti Belle a vlkodlakům z La Push. Volturiovi se to dozvěděli a poslali tam gardu a mě vzali s sebou do Volterry. Někdy i děkuji Victorii, že mě proměnila. Jinak bych nikdy nepoznala Aleka,"viděla jsem jak se zarazili.

"Udělali Belle něco?" zeptala se se strachem Alice.

"Co je nám do nějakého člověka," promluvila opovržlivě neznámá upírka a Edward, kterého držela okolo pasu zavrčel a odtáhl se od ní.

"Oni ji nic neudělali,Alice. To vy jste ji zabili," mluvila jsem plna nenávisti "po tom co jste odešli nežila, byla jak chodící mrtvola. Několik měsíců na nikoho nepromluvila. Pak se to trochu zlepšilo, a to díky Jacobovi Blackovi, ale pořád to nebyla ta stará Bella. Přestala poslouchat hudbu, jezdila na motorce a trávila celé dny s Jacobem. A pak jednoho dne prostě skočila, viděla takhle skákat kluky z La Push, ale ten den byl moc silný proud a ona se utopila.A tak skončil život mé nejlepší kamarádky díky vám. Bohužel se ještě uvidímě, Francesca chce mluvit s Carlislem,má mu něco vyřídit od Ara, takže se u vás stavíme v sedm." a odešla jsme bez toho, abych se na ně znova podívala.

Na parkovišti už na mě čekali ostatní. Nasedla jsem do auta a vyjeli jsme domů. Iss měla smutek v očích a pak nám všem poslala:"Máme co dělat, musíme se dát do pucu. Jsme přece dědicové trůnu!" tohle byla ta Iss na kterou jsem si teď zvykla. Nebojácná a hrdá a především se nikdy nevzdává, protože kdo se vzdává-prohraje.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Buffy Buffy | 9. ledna 2010 v 6:06 | Reagovat

super kapca ako vzdy.tesim sa na pokracko.

2 Bella Bella | 9. ledna 2010 v 9:14 | Reagovat

Super...už se těším na další kapitolu... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama