10.kapitola Hymna

21. března 2010 v 5:00 | Kari |  Šance na štěstí
Harry má i mozkový buňky


"A teď než půjdeme spát, zazpíváme si školní hymnu." Brumbál dokončil svou reč a pomocí své hůlky vyčaroval zlatou stuhu, která se ve vzduchu zkroutila do slo, ale Harry to nepotřeboval. Zakladatelé je naučili hymnu nazpamět a i ve správné melodii, takže teď zpívali jako jediní studenti opravdovou Bradavickou hymnu.

Bradavice, Brada Bradavice,
každý z nás chce vědět víc než ví,
ať jsme ještě hloupí jelimánci,
nebo nám už vlasy šediví.
Našim hlavám může nejvíc prospět,
když se tu teď něco naučí,
teď je v nich jen vzduch a spousta much,
prachu a starých pavučin.
Učte nás všecko, co za to stojí
a co leckdo z nás už zapomněl,
pomozte nám a každý sám
zvládne víc, než by vůbec měl.

Každý zpíval úplně jinak a v tom chaosu zanikl i zpěv naší pětky, ale zdi Bradavic to přesto slyšeli a reagovali na to. Brnění na chodbách se postavila do pozoru, všechna světla zazářila velkým plamenem a kouzelný strop nad hlavama žáků se proměnil v krásný letní den. Všichni na to zůstali zírat, i Brumbál nějakou dobu neslušně zíral s otevřenou pusou. Pětice se málem neudržela a vyprskla smíchy, Marlen to ale nevydržela a musela smích zakrýt náhlým záchvatem kašle, čímž na sebe strhla všechnu pozornost. Hned jak ji "kašel" přešel se zahleděla do svého šálku a začala si pro sebe mumlat. Nikdo ji nerozuměl a raději ji nechal být, už si na ni vytvořili svůj názor a to, že je stejná jako Trelawneyová neli horší.

"Ehm, ehm," odkašlal si Brumbál. "Teď všichni na kutě a klusem."

Percy se začal zvedat a scháněl všechny prvňáky k sobě. "Já jsem prefekt, všichni žáci prvních ročníků ke mě, dovedu vás do společenské místnosti." Vedl je po pohyblivých schodech nahoru hradem, několikrát prošli i skrytými skratkami, až nakonec došli k portrétu Buclaté dámy.

"Caput draconis," pronesl vznešeně Percy a porterét se před nimi odklonil a omi mohli spatřit společenskou místnost Nebelvíru. Ukázal jim ložnice, což všichni vděčně přijali, neboť byli utahaní z celodenní cesty vlakem. Harry čekal než ostatní (Neville, Dean, Seamus) usnou a pak se vydal po schodech dolů. U krbu už na něj čekali ostatní, neboť potřebovali zavést do KNP, přece jenom nikdy nestudovali v Bradavicích a přestože hrad byl podobný jejich škole, byly Bradavice o něco větší.

Společně se vydali po chodbách a na sobě měli své vlastnoručně vyrobené neviditelné pláště (naučil je to Godrik), Harry je vždy včas varoval před nástrahami hradu a tak se ve zdraví dostali do sedmého patra. Harry třikrát prošel kolem prázdné zdi naproti gobelínu, na kterém trollové mlátí do Baranabáše Blouznivého a přál si:"Chci místo, kde se setkáme s Marlen. Začali se před nimi zjevovat masivní dveře a najednou musel Harry uskočit. Dveře se rozrazili a kdyby nezmizel, nejspíš by mu zlomili nos.

Z místnosti na ně hleděl netrpělivý obličej Marlen (měl už svou pravou podobu). "No kde jste? Už tu čekám dobrou půl hodinu." řvala na ně, mezitím, co se soukali dovnitř. Nikdo ji na otázku neodpověděl, protože věděli, že to stejně nemá cenu. Žádná výmluva by jim nepomohla, když je takhle naštvaná. Když se uklidnila, obrátila se na Harryho. "Co si nám chtěl?"

"Za prvé, zjistil jsem, kde se dá přemisťovat. Tady, pak v Tajemné komnatě a Chropnicí chýši. Pak by jsme měli nějak vyřešit komunikaci, pokud budeme komunikovat pomocí nitrozpytu, tak si toho brzy Snape, Brumbál nebo někdo další všimne."

"Hele," promluvila Kelly. "Co takhle použít ty mini vysílačky, co používají fízlové. Můžou se dát do zubu a nebo do ucha." Asi se moc dívala na televizi.
"Ale je tu jeden problém, v Bradavicích tyhle věci nefungují!" zavrhl to Harry, alespoň je vidět, že Hermionu někdy i poslouchá.(kdo neví, bylo to v HP 4)
"Není to tak špatný nápad," podpořil ji Tobias. "Upravili bychom to, aby to fungovalo i v Bradavicích a aby to snímalo naše myšlenky. Bylo by totiž divné kdyby jsme si mluvili pro sebe celou hodinu. "

"Tak jo," rozhodl Harry. "Kelly, bereš si to na starost. Určitě víš, kde něco takového sehnat, Ann ti pak pomůže, na sto procent zná nějaké kouzlo, které by se ti hodilo. Dále mě napadlo, co vytvořit něco jako Pobertův plánek, ale lepší. Bylo by to 3D a zobrazovalo celý svět. Stačilo by říct místo nebo osobu a mapa by to sama zobrazila."

"Tak tohle je ten nejlepší nápad, který tvůj zakrslý mozek kdy vymyslel." řekla uznale Marlen, ale musela hned zdrhat před Harrym, který za ní hned vyrazil. Neměla šanci, během chvíle jí chytil a začal ji nemilosrdně lochtat. No jo děti!
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Baffy Baffy | 21. března 2010 v 9:19 | Reagovat

super kapca,tesim sa na dalsiu

2 Anna Anna | 21. března 2010 v 10:23 | Reagovat

Skvělá kapitola, už se moc těším na další. :-)

3 Slanka Slanka | 21. března 2010 v 17:48 | Reagovat

super už dr těšim na další :-D

4 Winky Winky | E-mail | Web | 22. března 2010 v 14:43 | Reagovat

Moc pěkný, už se nemůžu dočkat pokračování

5 Caroline Caroline | 23. března 2010 v 21:12 | Reagovat

Moc pěkné, jen... Kdy tam bude nějaká pořádná akce?:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama