4.kapitola

27. června 2010 v 5:00 | kari |  Šance na štěstí II.

min 7.komentářů



Kelly od té doby tvrdě trénovala své nové schopnosti. Jejím hnacím motorem bylo Zacovo vyznání nad jejím mrtvým tělem. Vždy pro ni byl ten nejlepší přítel, ale teď chtěla, aby byl víc, mnohem víc. Achar, tak se jí představila věštkyně, se jí snažila se vším pomoci, ale i pro ni to bylo něco úplně nového. Nikdy neslyšela o někom s duší tak čistou, aby tato duše byla odmítnuta u obou bran nebeské i pekelné. Její duše nebyla plna lásky, ale ani nenávisti, byla plna citu, který nikdy nepřevažoval v žádném srdci, odvahy. Odvahy zvítězit a zachránit Anglii i svět, pak teprve je čas na nenávist nebo lásku. City jako láska a nenávist jsou velice pomíjivé ve válce, kdy se všechno mění každým dnem.

Dědicové zatím neopustili město, ale už se na to připravovali. Museli se neustále skrývat před královskou gardou, která je pronásledovala, kvůli jejich pokusu o záchranu Kelly a pak jim to tady připomínalo Kellyinu smrt. Zac byl jak tělo bez duše, stále se mu zdálo, že slyší ozvěnu jejího hlasu nebo její smích. Tolik mu chyběla, stejně jako ostatním dědicům. Oni ji brali jako sestru, přítelkyni a hlavně Kelly, jejich střeštěnou kamáradku, kterou měli strašně moc rádi a teď se prostě nemohli smířit s její smrtí.

Zac večer nerad uléhal, neboť se bál své vlastní fantazie, která na něj každou noc vymýšlela nové sny o Kelly a on se pak ráno probudil a musel znovu přijmout pravdu, že je Kelly mrtvá. Lehl si na provizorní postel a opatrně zavřel oči, bál se dalšího raního zklamání. Ale nic nepřicházela, snad se konečně jeho podvědomí umoudřilo a nechá ho si konečně odpočinout a normálně se vyspat. Ale pak se to stalo.

Zdálo se mu, že leží stále v posteli a probudil ho nějaký hlasitý zvuk. Otevřel nejdříve jedno oko, ale neviděl nic a tak ho opět zavřel. Pak ale uslyšel tu ránu znovu a tak otevřel obě, ale v pokoji nikdo nebyl. Když tu se najednou otevřeli dveře a pak se se skřípotem znovu zavřeli. Zac nadával na tu svoji blbou hlavu, která si zrovna přehrávala scény z hororů. Opatrně vstal a pozorně se znovu rozhlídl po pokoji, nevěřil na nadpřirozeno, jo jasně kouzelníci, víly, jednorožci, duchové a podobně, ale všichni byli viditelní. Hádal to spíše na ztřeštěný fórek kluků.

V tom ho najednou ovanul vánek a svícen vznášející se ve vzduchu velkou silou uhodil do zrcadl naproti Zacovi, ten jen vyjeveně zíral, co se před ním děje. Snažil se na to přijít a svícen pomocí hůlky odčarovat, ale nic se nedělo, svícen se stále jen lehce vznášel ve vzduchu. Potom se lehce naklonil a na podlahu začal kapat vosk, ze zapálených svíček. Zac nebyl schopen slov a jen koukal na kapky vosku dopadajícího na dřevo do písmen, ze kterých se pomalu začalo skládat nějaké slovo a ty začaly tvořit větu.

Jsem tady, Kelly.

Když si to Zac přečetl, zatrnulo mu hrůzou. Pokud byl tohle vtip tak hodně špatný a pokud ne tak ho právě straší Kellyin duch, což jenom potvrzuje její smrt. Ale možná je ještě naděje.

Zac jen tak pronesl do vzduchu a snažil se nepřipadat si hloupě:"Kelly, teda pokud tady opravdu jsi, jsi naživu?"

Vosk znovu začal ukapávat na zem a tentokrát mnohem rychleji až některá písmena skoro nešla rozpoznat.

Napůl moje tělo je mrtvé, ale duše zůstává a srdce je roztrhlé vedví.

Zac na nápis, který zdobil podlahu v jeho pokoji jen vyděšeně zíral a pak viděl prostě jen tmu.
Probudil se. Ležel v posteli a byl celý propocený. Tento sen byl ten nejopravdovější, který se mu kdy zdál a zároveň ten nejméně pravděpodobný. Rozhodl se jít se napít mléka, kráčel přes místnost a něco ho příjemně hřálo do nohou a on se podíval. Kráčel po Kellyině nápise, který nebyl ve snu, ale ve skutečnosti. Jeho dech se opět zrychlil a on se začal znovu bezradně dívat po pokoji.

Najednou se otevřeli dveře a v nich ...

...a v nich vznášející se rtěnka, která se přiblížila k zrcadlu a začala na něj psát ta dvě slova, která by si od Kelly nejraději poslechl: Miluju Tě a vedle toho srdíčko. Zac se začal konečně uklidňovat a začal systematicky přemýšlet. Pamatoval si, že něco četl o rituálu návratu duše do těla, ale nebyl si tím moc jistý. Bylo to už dávno a hlavně to nebylo prověřeno. Bylo to v knize Dávné a bájné rituály a rituály v ní nikdo neprováděl už minimálně několik století a nikdo se o to ani nesnažil, říkalo se, že je byl schopen provádět jen samotný Merlin, který tu knihu také napsal. Ale Zac byl schopný nechat se pro Kelly i zabít.

Ihned byl vzhůru a začal se zmateně oblékat, že se Kelly začala smát, protože Zac jen v svetru, slipech a gumákách vypadal opravdu vtipně. Když už byl Zac oblečen normálně, přemístil se do sídla Zakladatelů, kde měli všichni ještě půlnoc. Bez toho aby si rozsvěcel, vyšel do druhého patra, kde se nacházela knihovna a začal se rozhlížet po odděleních. Až úplně vzadu se nacházelo to, které hledal, které bylo nejméně důvěryhodné. Věděl přesně, která kniha to je, protože byla jediná, která měla hřbet ohnutý, žádnou jinou z těch knih nikdo neotevřel.

Nalistoval obsah na poslední straně, rituál navrácení duše se nacházel na straně 156. Stránka byla doplněna i obrázkem, na kterém se nějaká člověk krčil bolestí nad mrtvolou. No jasně velice optimistické.

Rituál navrácení duše

Pokud je duše nějakým kouzlem nebo zaklínadlem oddělena od těla je toto jediný způsob jejího navrácení zpět. Je potřeba namíchat lektvar a ten pak zaříkávat pomocí run. Do vařící vody přidáme mločí oko a bazalku, zamícháme třikrát po směru hodinových ručiček a přidáme kapku šťovíkové šťávy. Dále najemno nasekáme kořen mordovníku a větve kostitřesa a přidáme za neustálého míchání ve spirálách. Stlumíme plamen a necháme pět minut probublávat a měl by nabrat temně rudou barvu. Dále odstavíme z ohně a přidáme špetku usušené mandragory a kopřivnice, po té znovu dále nad plamen a zakápneme olejem z ploutvokožce, nakonec přidáme žíňi Jednorožce.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Anna Anna | 27. června 2010 v 10:31 | Reagovat

Pěkná kapitola, těším se na další.

2 Baffy Baffy | 27. června 2010 v 14:57 | Reagovat

super kapca.tesim sa na dalsiu.

3 Rukasu Rukasu | 27. června 2010 v 19:19 | Reagovat

Parádní díl těším se na další, hlavně jestli se mu ten rituál ponede nebo ne.

4 Winky Winky | 27. června 2010 v 20:43 | Reagovat

Krásná kapitola, už se nemůžu dočkat pokračování ;-)

5 Evanlyn Evanlyn | E-mail | 28. června 2010 v 15:44 | Reagovat

mooc hezký :-) jen to děláš nějak napínavý :-D

6 JaNe JaNe | 29. června 2010 v 12:02 | Reagovat

Úžasná kapitola, už se nemůžu dočkat další. :-D

7 WolfyPrincess WolfyPrincess | 29. června 2010 v 14:12 | Reagovat

nádhera těším sa na další :-D

8 MIREK MIREK | 14. července 2010 v 19:16 | Reagovat

............. :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama