2.kapitola

9. listopadu 2010 v 6:41 | kari |  Vyvolení
No je tady nová kapitola a je trochu delší než ta minulá. Jinka min 7 komentářů.


White se po svém propadáku choval k Nikol hrozně. Chtěl jí to oplatit při hodině bojových umění, ale nevěděl jednu maličkost a to, že Nikol chodila od tří let na všechny možné bojové sporty. Její otec, mimochodem velký milovník mudlů, se tak ujištoval, že se bude schopna ubránit i bez kouzel. Samozřejmě, že s Whiteem vytřela podlahu a stala se miláčkem dalšího učitele.

BA byla velice náročná škola, ale Nikol prospívala s výbornými známkami a brzo všem přestalo vadit, že je holka, teda skoro všem (White stále prudil). Brzo začala chodit na individuální hodiny, které měla u každého z profesorů, díky kterým se stávala ještě lepší. Byla novou nadějí, jak se o ní vyjádřil Alastor Moody, který ji několikrát zahlédl při tréninku.

* * * * * *

(stále ve škole)
Nastal den jejich první akce. Byli rozděleni do týmů po pěti. Nikol byla vedoucí a v jejím týmu byl James, Sirius, Marcus White a Alexandra Hillová, malá blondýnka, která byla už vyučená bystrozorka z Francie.

Jejich úkolem bylo najít úkryt povstalecké skupiny, která se skrývala v lese poblíž Doveru. Odhadovalo se, že se tam nachází dvě desítky kouzelníků, kteří se nebojí vlastní smrti. Ale oni jich měli přivést, co nejvíc živých, protože tohle byli jen malé ryby, někdo jim musel dávat pokyny. A oni museli zjistit kdo.

Rozdělili se na dvě skupiny. James a Nikol měli projít les od severu a Marcus, Sirius a Alexandra od jihu. A když někdo z nich něco objeví ihned se s ostatními spojí přes satelitní hodinky, jež byli součástí výstroje bystrozorů.

V lese už byla tma a i strašidelné ticho, do kterého občas zahoukala sova nebo jiný noční pták. V Nikol však les nevyvolával strach spíše vzrušení. Adrenalin se stal její drogou, bavilo ji riskovat, bylo to jako čistá radost do jejího srdce. Ihned si zvykla na tenhle život plný nebezpečí a neustálého tlaku z kterého se v ní přímo vařila krev.

Moc dobře věděla, že na dnešním výsledku záležíjejich hodnocení za první rok v akademii. Hodně se za ten rok změnila a moc dobře to věděla. Jako by byla přímo stvořena pro tuhle školu, tohle bylo přesně to, co chtěla. Nikol si začala sama uvědomovat svou moc. Když se poprvé za pomoci profesora Keepa (profesor soubojů) podívala do svého nitra a uviděla ten obrovský plamen v sobě, konečně si uvědomila, že není jako ostatní, není jen tak obyčejná. Od té doby tvrdě makala, aby si splnila svůj sen. Jejím snem bylo dostat se na STEBALA (Super tajná elitní bystrozorská akademie L.A.), jenže tam nebrali jen tak někoho. Vlastně za posledních sto let měli pouze 25 žáků, nikdo ale nevěděl jejich jména, ale vědělo se, že jsou rozmístěni po celém světě a jsou to ti nejlepší z nejlepších.

Ale zpět k dnešní akci. Po chvíli bloudění po lese se přes hodinky ozvala Alexandra, že našla konec stop pneumatik a světlo vycházející průduchem z jedné skály. Během chvíle se všichni sešli na místě označeném Alexou, a které odpovídalo všem jejich předpokladům.

"Musí tady být nějaký vchod," zamyslela se Nikol a začala se prohrabávat křovím, které bylo všude okolo. Všichni se jí vrhli na pomoc a za okamžik opravdu objevili skrytý otvor ve skále. Ozářili chodbu pomocí hůlek a ty byla velmi stísněná a plná pavouků, což se moc nelíbilo Alexandře, která trpěla arachnofóbií. Když se teda vydali na průzkum chodby, Alexa se mozřejmě bez postraních úmyslů přitiskla se Siriusovi (:-) jasně, jaké postraní úmysly? Proč by se proboha tiskla na mladého, krásného, šarmantního, charismatického ...) Sirius jí chtěl prvně odstrčit, ale pak mu přišlo jako dobrý nápad, že bude Nikol žárlit a tak to tak nechal. Nikol se na ně opravdu podívala, ale její nevole byla spíše profesionální, teda si to alespoň myslela.

S připravenými hůlkami pomalu kráčeli směrem ke světlu a byli napnutí jako kšandy. Kdyby se někdo najednou objevil proti nim, skončil by u sv.Munga a ani by nevěděl jak, ale nikdo nepřicházel a to bylo divné. To ticho, tato skrýš měla být plná kouzelníků toužících po nebezpečných předmětech z černé magie.

"Kryjte se!" vykřikla Nikol, která zaslechla tiché kroky.

A opravdu, těsně okolo její hlavy proletěl fialový paprsek. Několika znaky se s ostatníma domluvila a najednou vyrazili. Začali útočit ve čtyřech proti dvojnásobné přesile. Čtyři, protože se Alexandra krčila v koutě a klepala se strachy. Ostatní se o ni v tuhle chvíli moc nezajímali a snažili se zneškodnit své nepřátele, což se jim naštěstí dařilo. Nikol právě své tři protivníky omráčila a ihned šla pomoc Jamesovi, který stále bojoval se dvěma, zatímco Sirius jednoho ze svých zmrazil a Marcus už také bojoval jenom s jedním a vedle něj se válel zneškodněný vůdce celé skupiny.

Nikol si hrdě prohlédla svůj tým (kromě Alexandry), byli to ti nejlepší z nejlepších. Teda až na tu kr*vu, nechápala, proč ji dostala vůbec do týmu? Vždyť už byla dávno vyučená bystrozorka, až teď to pochopila. I student třetího ročníku v Bradavicíh je na tom lépe než ukončená bystrozorka z Francie. Tak to je teda pomoc proti Voldemortovi, jasně položit Anglii do měsíce.

Během chvíle zneškodnili celou skupinu a teď je zajímalo, jak o nich věděli. Místo bylo naprosto vylidněno a byl na ně připraven tým kvalifikovaných kouzelníků se znalostmi černé magie. To znamená jen jediné, někdo je práskl, na Ministerstvu je špeh a to není vůbec nic dobrého. Hlavně ne v tuhle dobu, kdy Anglii hrozí tak velké nebezpečí v podobě lorda Voldemorta. Někteří lidé se ho dokonce tak bojí, že nechtějí vyslovit jeho jméno a říkají mu Ty-víš-kdo nebo tak nějak.

"Podle mě je to blbost, věcem se má říkat pravými jmény a já se přece nebudu bát o někom jenom mluvit. To je prostě síla davu. Jestli Voldemort zaútočí, nikdo se už prostě nebude bránit a to jenom proto, že mají z něho strach, přestože ho nikdy neviděli. Všichni raději hodí flintu do žita a schovají hlavu do písku. Ale to není můj případ. Mě se jen tak nezbavíš lorde Voldemorte. Zapamatuj si mé jméno, protože ho uslyšíš ještě mockrát. Pomstím se ti za smrt svých rodičů, jinak ať se nejmenuji Nikol de la Rosa."

Poté, co Nikolina skupina zajistila okolí, konečně se začali věnovat Alexandře, která se mezitím už trochu vzpamatovala. Což znamenalo, že už začala znovu dělat oči na Siriuse, který se snažil vyléčit její zranění, které si sama způsobila, když se skácela k zemi, poté, co uviděla první kapku krve. Bylo jasné, že povolání bystrozora si nevybrala pro to, aby mohla pomáhat lidem a chránit svět, ale proto, aby byla slavná. Takové lidi Nikola nesnášela, strašně ji totiž vytáčeli, ona by klidně za záchranu světa položila život stejně jako každý správný bystrozor.

"Pojďmě," mávla Nikol netrpělivě rukou a všichni zatčení byli ihned připraveni k transportu. Všichni hned poslechli, kromě Alex, která dělala, že je neschopná vstát a potřebuje, aby ji někdo (konkrétně Sirius) nesl. Ten jí to totiž po jejich několika marných pokusech vstát sám nabídl (gentleman se nezapře). Nikol to sledovala spíše se smíchem než se žárlivostí, jak Sirius doufal. Tahle fiflena znázorňovala všechno, čím Nikol nechtěla být. Byla ztělesněním své školy (Krásnohůlek), krásná, vznešená, elegantní a na to vše náležitě pyšná. Řvala na celý dům, jen proto, že si zlomila nehet. Když se dozvěděla, že ji Ministerstvo hodlá přezkoušet, ztropila takovou scénu, že to vypadalo, že spadne budova. Pak přišla k nim a tvářila se jako andílek a většina kluků jí to baštila, asi to mělo dočinění s tím, že byla napůl víla.

Společně se přemístili na zabezpečené místo na oddělení bystrozorů na Ministerstvu Čar a kouzel, kde se zatčených ihned ujalo několik bystrozorů a odvedli je do výslechové komory. Oni byli stručně, ale zdvořile posláni k řediteli Bystrozorské akademie.

Ten je ihned přijal a zeptal se jich na průběh akce. Než však mohli něco říct, začala Alexandra vyprávět.

"Pane, jistě chápete, že já jako zkušená bystrozorka, jsem byla už na mnoha podobných akí, ale tohle se nám prostě povedlo na jedničku. Ihned jak jsme vešli jich na nás pár zaútočilo, ale já je šikovně odstranila, ale pak jsem dala možnost ostatním. Na něčem se to přece musí naučit. Hahaha."

Teď už toho měla Nikol tak akorát dost. Tak nejdříve se jim tam složí a teď dělá ze sebe borkyni.

"Pane řediteli?" připomněla svoji přítomnost.

"Ano, slečno de la Rosová, chcete k tomu něco říct?" jeho hlas naznačoval jakousi nechuť. Nikol se ohlédla po zbytku celého týmu a dívali se na ni taky tak. Sakra, co se tady děje? I kdyby řekla pravdu, ředitel mi nebude věřit a bude mě mít za lhářku, protože kluci mě podle všeho nepodpoří, jakoby byli očarovaní.

"Jen jsem chtěla říct," promluvila nakonec Nikol, " že to byla práce celého týmu."

Teď si připadala jako srab, že nedokázala říct pravdu. Ale nechtěla si dělat zle. Za tímhle bude určitě něco podivného, ale teď není čas to řešit. Spíš než nepotrestání Alexandřiny zbabělosti ji trápilo chování jejich přátel. Bylo takové cizí a neosobní, jako by mezi nimi stále hluboká propast. Byla to ale předzvěst jejich budoucího dlouholetého odloučení.

Alexandra stále řediteli školy vyprávěla svoje hrdinské činy a ten jí to klidně baštil. Nikol dostala neodolatelnou chuť prohodit jí oknem. Ředitel je sice pochválil, ale stále děkoval za pomoc Alexe, která pro změnu hrála roli stydlivé dívenky a velice skromné. Podle pohledů, které ředitel na Alexu házel, bude pro ni jednoduché udělat zkoušky bez toho, aby ukázala jediné kouzlo, teda asi kromě tišícího kouzla na ředitelovu ložnici. Prostě normální dě*ka. Se nedivím, že se jí ve Francii chtěli zbavit, ale nemuseli jí posílat zrovna do Anglie, pomyslela si Nikol.

Když je konečně ředitel pustil, byla Nikol na kluky tak naštvaná, že raději ihned šla domů, protože jinak by jim musela něco udělat. Jo, měli sice nejlepší známky na akademii, ale co z toho. Na jejich úspěchu se svezla i ta mrcha a kluci se chovají děsně divně. Jako by je vůbec nic jiného nezajímalo.

Znovu se potvrdilo to, k čemu se zařekla. Všechno si musí vydobít sama, nikdo jí cestu neulehčí a už vůbec ne sotva dospělý balíček hormonů. Obdivovala Lily a její trpělivost s Jamesem. Ne, že by nechtěla rodinu, to jo, ale nehodlala být ženou v domácnosti. Zrovna nedávno ji Lily představila svoji novou známou, jmenovala se Molly Weasleyová. Bylo jí lehce přes třicet a měla už pět dětí. Nejstaršímu Billovi bude 7 v listopadu, Charliemu bude v prosinci 5, Percymu za dva měsíce 2 a v dubnu na Apríla se jí narodila dvojčátka Fred a George. Je matka na plný úvazek a miluje to. Jenže Nikol není jako ona. Nevydržela by být sama s dětmi zavřená celý den doma a čekat na svého manžela s teplou večeří na stole ( a vědět, že si našel jinou, kvůli tomu jaká je nudná). Tak to mě teda ani nehne! Nenechám se zahrabat někam do kuchyně a nechat osud Anglie v rukou lidí jako Alexa.

Nikol se rozhodla začít znovu makat, aby mohla jít dál za svým snem a jít na STEBALA. To bude teď její úkol číslo jedna. Nesmí se nijak rozptylovat a už vůbec ne Alexandrou. Však ono to jednou vyjde najevo a pak si to odpyká. Ale o tom, kdy to bude, nerozhodujem my, ale jednou to prostě přijde i s úroky.

Teda v to Nikol alespoň doufala.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Winky Winky | E-mail | 9. listopadu 2010 v 7:04 | Reagovat

Super kapitolka, už se moooc těším na další.

2 Lív Lív | 9. listopadu 2010 v 20:20 | Reagovat

Nikol je mi zatím sympatická. Hodně. Je to zajímavá osobnost.

3 Elis Elis | 10. listopadu 2010 v 17:02 | Reagovat

Hezká kapča.. ale ta Alex je pěkkná sviňa.. moc se těším na pokráčko.. ;)

4 Evanlyn Evanlyn | 10. listopadu 2010 v 23:01 | Reagovat

bezva kapitolka :-) jsem zvedava jak to bude pokracovat :-)

5 Baffy Baffy | 11. listopadu 2010 v 8:39 | Reagovat

super kapca tesim sa na dalsiu.som zvedava ako dopadne alex.

6 Lenna Lenna | 11. listopadu 2010 v 18:31 | Reagovat

perfetkné. :D páči sa mi to. :-)

7 SasQa SasQa | 12. listopadu 2010 v 17:26 | Reagovat

Kyaaa.... supéér. :D Niky sa nám rozčuľuje a Alex boduje. :D Len tak ďalej.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama